Můj příběh

Začátek

Narodila jsem se v roce 1988 v Trutnově. S rodiči jsem žila v podkrovním bytě v centru Trutnova, ale část dětství jsem strávila v Peci pod Sněžkou. Milovala jsem jízdu lanovkou a úžasný výhled na Krkonoše s rozlehlými lesy, mýtinami a vším tím rozmanitým životem. Od doby, co si pamatuji, jsem chtěla mít něco společného se zvířaty. Toužila jsem být veterinářkou, rančerkou, cvičitelkou delfínů :) ...

V roce 1999 jsem se poprvé dostala na koňský tábor do Borčic a tam mě chytili koně a dodnes nepustili. Následující roky jsem u koní trávila většinu volného času, pomáhala v různých soukromých stájích a hledala dál svou cestu koňským světem.

Po základní škole a nižším gymnáziu jsem nastoupila na stavební průmyslovku do Náchoda. Bylo to velké přání mé rodiny. Následovalo studium na ČVUT v oboru inženýrství životního prostředí. Obě tyto školy mě značně usadili do systému, ze kterého jsem snila jednou odejít. Po škole jsem pracovala v rodinné firmě, naučila jsem se oceňování nemovitostí a dál jsem toužila po koních a přírodě. S Mílou (mým manželem), jsem se setkala už na škole v Náchodě a až na menší přestávky mě doprovázel celým mým následným životem. Po promoci a návradu do Trutnova začalo naše společné hledání domova.

Konečně doma

Nejdřív v podkrovním bytě, pak se nabízelo začít stavět vedle rodičů. Pár let jsme se snažili najít pozemek a dům, ale marně. Několik domů jsme téměř koupili, ale vždy nastalo nějaké ale... Když už jsme nedoufali, koupili jsme si karavan, že budeme společně s naší fenkou Witch objíždět ve volném čase kamarády. Hlavně vypadnout z Trutnova.

Jeden večer jsem seděla opět po práci u počítače a zase se prodírala množstvím nabídek napříč krajem. Najednou na mě koukl ideální inzerát, nemohla jsem tomu uvěřit, jen jsem Mílovi říkala, že jsem nám našla domov! Necelých 5 hektarů s potokem, lesem a domem! Dům už byl inzerován před několika lety za šílenou sumu, takže jsem si musela neustále připomínat, ať se netěším, že budu případně mile překvapena. S majiteli jsme si hezky popovídali a díky tomu, že jsme chtěli vzít dům včetně všech obyvatel, slovo dalo slovo a i přes protesty okolí jsme náš domov v roce 2016 konečně koupili. Společně s domem jsme nabyli stádo oveček, divoká koťata a Martičku - haflingu v důchodu.

Tím začala další fáze našich životů. Jako dva lidi z města jsme se museli vše učit od píky. Informace a rady jsme hledali, kde se dalo a ani dnes nemáme ještě vše vychytané. Dům i farmu postupně rekonstrujeme svépomocí a tudíž pomalu. Jak řekl Ray Hunt "Čím pomaleji postupuješ, tím rychleji dosáhneš cíle", tak snad to platí i s rekonstrukcí. :D Taky jsme tu vystřídali další zvířátka a stále zkoušíme, se kterými je náš život bohatší a lehčí.

Moje cesta

Prvním milníkem na cestě od "staré Lenky" bylo určitě první těhotenství, porod a mateřství, kdy jsem stále zarytě pracovala jako odhadce nemovitostí. Bála jsem se vzdát toho jediného, co se zdálo, že alespoň vzdáleně umím. V druhém těhotenství však přišla covidová pandemie a já se rozhodla přestat s prací mnohem dříve než poprvé (to jsem ještě pracovně vyřizovala věci dva dny před porodem). Druhý porod vyšel doma a celé mateřství tím bylo značně odlišné. Věděla jsem, že chci pro sebe i svou rodinu jiný život. Chtěla jsem být více v klidu a dělat něco užitečného. Dělat svět lepším místem. Nevěděla jsem ale nic. Většinu svého života jsem prožila ve vleku něčích rozhodnutí, a teď, když jsem se chtěla rozhodovat sama, nevěděla jsem jak. Stále hledám svou cestu, ale už tuším, kde bych ji mohla hledat.

Začala jsem jako inženýrka, farmářka, chovatelka, maminka a následně se přidávala kuchařka, pekařka, háčkařka, švadlena, koželužka, kožešnice, sýrařka, bylinkářka, mastičkářka a konečně masérka. Masérský kurz jsem absolvovala na jaře roku 2022 a kromě toho, že jsem se naučila masáže, jsem pocítila veliký nával energie. ODPOČINEK to je to, co dělá lidi šťastnější a tím i svět lepší. Vždy jsem v sobě měla velikou touhu vylepšit tento svět, zachránit ho. Dnes už vím, že celý svět nezvládnu, ale když se mi povede ošetřit a opečovat alespoň pár lidí, kteří potom mají větší trpělivost a laskavost vůči druhým, malý kousek světa je k sobě navzájem hned vřelejší. Když si lidé umožní na chvíli zpomalit a odpočinout si, nadechnout se přírody a tepla zvířecích kožíšků, pookřejí a i mě to pak hřeje u srdce. Pro mě jsou zvířata odjakživa velikou zásobárnou energie a blahodárné léčivé síly. Ráda ji objevuji a hledám možnosti, jak ji předat dál.

Můj koňský svět

Co se týče mého koňského života, tak mi určitě v srdci zůstala moje první koňská láska jménem Ron. Byl to valach využívaný na tahání klád v lese, ale patřil rodině, ke které jsem docházela na pomoc a ježdění. Velkou odměnou mi byla vždy vyjížďka na tomto úžasně klidném, pracovitém a zlatém koni. Dlouhá byla má přemlouvání rodičů, aby mi Roníka koupili...

Teprve až na vysoké škole bylo jasné, že mě koně už nepustí a aby byl důvod k návratům z kolejí domů, dostal se ke mě Dressed in Style. Valášek kříženec appaloosy a A1. Puňťa naprosto dokonalý až na jednu drobnost, kterou se bohužel původním majitelům podařilo utajit - artrózu. Když už jsem se nemohla koukat, jak trpí nedostatkem pravidelného pohybu, našli jsme mu milující rodinu, která se mu naplno věnovala.

Ale neosiřela jsem nadlouho a objevila jsem Coming Alone Jane. Byla to dvouletá quarter horse kobylka připravená na obsedání z úžasného Nord ranče. Jane jsem si celou "udělala" sama. Velkou pomocí a inspirací mi byl Vašek Bořánek, kterému vděčím za ukázání dveří k Horsemanshipu. Cesta to nebyla a není snadná, nebo jednoduchá, ale je čím dál krásnější. Až dnes opravdu vnímám, že cesta je cíl, a čím více se učím a znám, tím více věcí se potřebuji a chci naučit a vědět. V roce 2010 se Jane narodila red dun kobylka Holly Ginger Jac. Měla za otce úžasného hřebce Jacs Cro Bar, který mi učaroval. Následovalo velké rozhodnutí, jak dál. Obě jsem si dovolit nemohla a po nelehkém rozhodování jsem Jane našla novou milující rodinu plnou dětí, které dělá velkou radost.

Ginger jsem si vlastně hýčkala už od stvoření. Je krásná, pracovitá, jemná a velmi citlivá. Dodnes si pamatuju tu chvíli, kdy jsem jí měla poprvé sednout na záda a můj strach byl mnohem větší než ten její. Kdy jsem jí koukla do očí a tam byla ta laskavost a netrpělivost - "kdy už konečně vylezeš nahoru a pojedeme". S Ginger jsem zažila úžasných 11 let. Někdy to dost bolelo, třeba když jsem zády přerazila kruhovku, ale hodně jsem se naučila. Byla mi oporou v těžkých chvílích, i velkou učitelkou a přípravou pro mé mateřství.

V roce 2016 se nám konečně podařilo zakoupit náš Domov (s velkým D), jehož nedílnou součástí byla i Marta. Martička je narozená roku 1995 (a stále je plná zdraví a síly), je haflingerského typu (táta je původový hafling). Naše počáteční obavy z nového koně se brzy rozplynuly a Martička se stala miláčkem nejen dětí, ale i mého muže (naprostého nekoňáka a nejezdce). Zjistili jsme, že Martička umí nejen vozit člověka, ale i tahat sáňky, a tak jsme si s ní v zimě užili vždy spoustu legrace. Samozřejmě vzhledem k věku už je v úsporném režimu a užívá si u nás zasloužený důchod.

V červnu 2017 Ginger s lehkostí porodila nádhernou klisničku Holly Magic Jackie. Jackie byla už od narození nesmírně zvědavá a milá povaha. Chuť se učit nové věci byla obrovská a pozorovat Ginger a Jackii společně na pastvině bylo uklidňující a inspirující zároveň. Bohužel času na obě holky bylo po narození mého syna opravdu poskromnu, a proto Jackie odcestovala za svou novou parťačkou, které dělá velikou radost. Jsme stále ve spojení, a tak mohu sledovat, jak roste do krásy, stejně jako kdysi její maminka Ginger.

Následující čtyři roky byly ale ve znamení mého mateřství a Ginger se s Martičkou na pastvě nudily. Každá sporadická vyjížďka začala být spíše trestem pro nás obě, a proto jsem neodolala nabídce Aničky Folaufové z Nord ranče. Ginger v roce 2021 odcestovala na její nádherné pastviny a do velikého stáda jako chovná klisna, kde si žije v koňském ráji.

Samozřejmě u nás nemohla zůstat Martička sama (i když tu původně sama žila). Hledání nebylo opět jednoduché, ale našla si nás Fatima. Kobyla plemene Českomoravský belgik, zasloužilá maminka sedmi hříbat, narozená roku 2005. Nadále už nebyla do chovu vhodná, zato její trpělivost a klid ji přivál k nám. Ani jí nevadí, že práci má velmi sporadickou a že přišla z velikého stáda k Martičce.

Nabídka, kterou jsem zmínila výše, nám však připravila do roku 2023 překvapení. Kobylku po výjmečném (a mnou dlouho obdivovaném) hřebci Taris Quo Vadis a jako bonus je maminkou moje milovaná Ginger! Nr Ginny Red Sun se narodila na Nord ranči v roce 2022 a na jaře 2023 dorazila k nám domů. Těším se, že společně s Ginny zase o kus vyrostu, a půjdeme dál cestou horsemanshipu a přátelství.